Print Jinovatka

Než babička umřela, jezdívala jsem za ní v posledních letech párkrát do měsíce. Na rozpustný, uvařit jí oběd a potěšit sladkým pečeným, a hlavně svou přítomností a láskou. 

Tohle byla návštěva někdy v zimě 2022, a než jsem dorazila do Příšovic, zastavila jsem u Žabakoru a kousek se prošla. Pamatuju si, že mi v tu chvíli volala maminka Filipa, co jsem ho chystala na přijímačky na fotografickou střední, že ho přijali. S ní ve sluchátku, euforická, jsem vyfotila tuhle ojíněnou krajku.